Anglie pánem moří
Španělské loďstvo (Armada) vyslané proti protestantské Anglii bylo téměř zničeno bouřemi a nepřítelem. Pánem moří se stala Anglie.
„...Tuhle encyklopedii pro malé děti napsal jeden z největších učenců té doby, kterému na dětech tolik záleželo, že všechnu svou učenost dokázal potlačit a skrýt jen proto, aby mu rozuměly. O to se od té doby už žádný velký učenec ani nepokusil, natož aby to dokázal.“ (Jan Sokol)
William Shakespeare (1564 – 1616) píše svá vrcholná dramatická díla - Romeo a Julie, Sonety, Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear.
Určujícím uměleckým slohem pro období počátku 17. až 1. poloviny 18. století je barok. V evropské filosofii dosud převládá renesanční „novoplatonizující aristotelismus“. Kolem roku 1600 je až na pár ojedinělých výjimek myšlení evropských učenců ještě „středověké“. Během 17. století dojde však k zásadní změně.
Na území Svaté říše římské byla založena Protestantská unie jako spolek osmi protestantských knížat a 17 protestantských měst. Podnět k jejímu založení dal kalvinistický kurfiřt Fridrich IV. Falcký. Jako reakce na založení Protestantské unie vznikla následující rok Katolická liga.
Katolická liga vznikla roku 1609 jako přímá reakce na vznik Protestantské unie o rok dříve. Liga byla spolkem katolických knížectví uzavřeným krátce před vypuknutím třicetileté války.
Vzdělání získal Komenský ve Strážnici, v Přerově a v Německém Herbornu a Heidelbergu.
Na průpravné bratrské škole ve Strážnici studoval v letech 1608 – 1611. Následně odešel na bratrskou latinskou školu v Přerově (1611 - 1613). Na vysokoškolská studia byl vyslán jednotou do Německa na akademii v Herbornu (1611), dovršení univerzitního teologického vzdělání dosáhl v Heidelbergu (1613).
Johann Valentin Andreae (1586 – 1654) – německý teolog, filosof a básník, který ztělesňuje protestantskou kulturu Německa na cestě od renesance k baroku, vydává svůj titul Chymická svatba.
Jedná se o hlavní dílo „rozikruciánské filosofie“, které alegorickým způsobem popisuje mystické principy alchymie. Dílo Andreaese sjednocuje důležité reformní snahy protestantismu před třicetiletou válkou. Z díla Andreaesova vychází například Jan Amos Komenský.
Českým protihabsburským povstáním začíná třicetiletá válka (1618 – 1648), která je považována za definitivní konec středověku, či spíše jeho pozdní, renesanční fáze.
Třicetiletá válka byl evropský ozbrojený konflikt, známý především jako vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci vyznání, která vznikla po reformaci v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu. Vleklá a rozsáhlá válka způsobila obrovský úbytek obyvatelstva na zasažených územích. V průměru poklesl počet obyvatel o třicet procent, u mužů až padesát procent. Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648. Z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.
„Otcové poutníci“ připluli do Ameriky na lodi Mayflower a zahájili tak britské osidlování Nové Anglie
Dne 6. září 1620 podle juliánského kalendáře (nebo 16. září podle gregoriánského kalendáře) opustila Mayflower anglický přístav Plymouth se 102 cestujícími (otcové poutníci) a 25 - 30 členy posádky na palubě a zamířila s nimi k severoamerickým břehům. Mayflower původně mířila do ústí řeky Hudson na severním okraji anglické kolonie Virginia založené roku 1607 spolu s osadou Jamestown, ale odchýlila se z kursu a zakotvila v Cape Cod Bay nedaleko budoucího Plymouthu.
Roku 1621 musel Komenský uprchnout s manželkou a dvěma dětmi z Fulneku před vojenským pleněním.
Fulnek v té době obsadilo španělské vojsko, které bylo v habsburských službách. Jeho knihovna a spisy byly spáleny. Úkryt našel na panství Karla staršího ze Žerotína, a to nejdříve v Přerově, později v Brandýse nad Orlicí. Poslední úkryt našel v Bílé Třemešné v Podkrkonoší, kde byl pod ochranou Jiříka Sádovského ze Sloupna.
Komenský měl velké vědecké plány týkající se zpracování jazykového bohatství češtiny. Proto sbíral materiál pro svůj latinsko-český slovník Thesaurus a zároveň pro sbírku přísloví a pořekadel, kterých postupně shromáždil přes 2000. Tento jazykový materiál utřídil, napsal předmluvu, nazval Moudrost starých Čechů za zrcadlo vystavená potomkům. Pro tisk ji však sám nepřipravil. Vyšla až mnohem později ve spisech Opera omnia 1.
18. ledna si Hans de Witte se svými společníky (mimo jiné s Albrechtem z Valdštejna a Karlem I. z Lichtenštejna aj.) pronajímá mincovní regál v Habsburské monarchii na jeden rok. „Reforma“ financí byla ve skutečnosti podvodem. Počátek devalvace měny, vedoucí ke státnímu bankrotu monarchie.
V době morové nákazy ztratil v Přerově manželku i obě děti.
Generální pardon vydal císař Ferdinand II. 3. února 1622 v Innsbrucku, zveřejněn byl 7. května. Omilostňoval účastníky českého stavovského povstání (1618–1620), pokud přiznali svoji účast. Zaručoval jim osobní svobody, ale nechránil jejich majetek. Následovala proto vlna konfiskací (zabavování) majetku povstalců.
Doba skrývání a životní nejistoty souvisí s tzv. útěšnými spisy, jimiž se Komenský utvrzoval ve víře, rozjímal o utrpení jako o Boží zkoušce. Nejznámější spisy jsou Truchlivý, to jest Smutné a tesklivé člověka křesťanského nad žalostnými vlasti a církve bídami naříkání (1623) a zejména vrcholný spis Labyrint světa a ráj srdce, dokončený v rukopise roku 1623 v Brandýse s latinským věnováním Karlu staršímu ze Žerotína (Tento spis byl poprvé vydaný roku 1631 v Perně, podruhé 1663 v Amsterodamu). Jiným druhem útěšného spisu je ještě filozoficko-teologické pojednání Centrum securitatis, patrně z roku 1625, vydané později v Amsterodamu, pro které se ustálil doplňující český název Hlubina bezpečnosti.
9. dubna prohlášeno katolictví za jediné povolené vyznání pro Moravu, 29. dubna vydáno totéž pro Čechy.
V Brandýse na Orlicí se oženil s Marií Dorotou, dcerou bratrského biskupa Jana Cyrilla.
Nová Atlantida je krátká novela vydána v roce 1626, nikdy nebyla dokončena. Vedle děl Thomase Mora a Tommasa Campanelly patří mezi slavné utopie raného novověku.
Bacon v Nové Atlantidě popisuje zřízení fiktivního ideálního státu na ostrově Bensalem. Klade důraz na význam vědy pro společnost a z vědeckých metod akcentuje experiment a pozorování.
Římský císař a český král Ferdinand II. Habsburský vydal pro Čechy 10. května 1627 patent „Obnovené zřízení zemské“.
Jednalo se o novou českou ústavu, která zrušila dosavadní tradice českého stavovského státu a učinila z Českého království součást dědičné habsburské monarchie. Jediným povoleným vyznáním se stalo římské katolictví. Nové státoprávní uspořádání upevnilo postavení habsburské dynastie v zemích koruny České na dalších asi 250 let.
Anglický král Karel po vleklých sporech rozpustil parlament. Vzápětí uzavřel mírovou dohodu s Francií a Španělskem.
Období následujících dvanáct let, po které vládl bez parlamentu, bývá označováno jako období jeho osobní vlády a mnohými bylo považováno za nezákonné.
Za svého pobytu v polském Lešně (1628 – 1641) se Komenský se intenzivně věnoval studiím a pracím filozofickým i didaktickým. Výchovu chápal komplexně, a proto okolo roku 1630 vypracoval Informatorium školy mateřské, určené pro vychovatele dětí předškolního věku.
Objevnost příručky je v tom, že přikládá důležitost tohoto období pro další výchovu, pro tělesný vývoj i harmonický rozvoj duševní. Informatorium bylo původně napsáno česky (dokončeno roku 1632), zůstalo však v rukopise. Za života Komenského bylo vydáno v jiných jazycích. Německé vydání vyšlo v Lešně roku 1633 a v Norimberku roku 1636, polské v Toruni roku 1636, švédské v roce 1642.
...a saská armáda protestantského kurfiřta Jana Jiřího obsazuje Prahu.
Komenský byl pověřen i přímou prací pro školu: stal se rektorem gymnázia v Lešně. Jeho úvahy o školské práci a reformní návrhy se staly známými. V té době vzniká řada Komenského učebnic a příruček.
Nejvýznamnější je Didaktika to jest Umění umělého vyučování dokončena roku 1632. Spis byl určen českému národu, ale tiskem nevyšel, zůstal v rukopise. Komenský jej upravoval a přepracoval v latině s názvem Didactica magna (vydat tiskem se mu jej podařilo až roku 1657). Ohlas ve světě dosáhla a autora proslavila latinská učebnice Janua linguarum reserata vytištěna v Lešně v roce 1631. Za přímé účasti autora vyšla v Lešně roku 1633 i její česká obdoba Dvéře jazyků otevřené. Tato úspěšná učebnice latiny byla jedinou knihou Komenského, kterou vydali i pražští jezuité jako latinsko-německo-českou verzi, a to s uvedením autora roku 1669 (v předmluvě uveden rok 1667).
Jako rektor a učitel gymnázia v Lešně zpracoval dvě latinské dramatické hry, které měly přispět k lepšímu osvojení latiny. Úspěšná byla zejména vtipná a živá hra o filozofu Diogenovi Diogenes Cynicus redivivus; poprvé ji hráli studenti roku 1640.
René Descartes (1596 – 1650) formuluje paradigma novověké revoluce: veškerá hmota se pohybuje čistě mechanickým způsobem a veškeré procesy probíhají kauzálně, podle návaznosti příčin a následků; celý vesmír funguje jako dokonalý hodinový stroj; všechny přírodní procesy lze popsat matematicky.
Komenský měl přátele mezi vlivnými členy anglického parlamentu a proto byl pozván do Anglie, aby pomohl uskutečnit reformní společenské plány. V důsledku politických událostí, které byly rozbouřeny irským povstáním, předčasně Anglii opustil.
Holandský mistr Rembrandt van Rijn dokončuje jedno ze svých vrcholných děl - monumentální obraz Noční hlídka.
Původní název tohoto obrazu je Posádka kapitána Franse Banninga Cocqa a Willema van Ruytenburcha, avšak všeobecně je znám pod názvem Noční hlídka. Obraz zaujme především svou velikostí (363 x 437 cm), vynikajícím vystižením světla a stínu a přirozeným znázorněním pohybu. Rembrandt toto své vrcholné dílo dokončil roku 1642 v období vrcholu tzv. holandského zlatého věku.
Komenský se domníval, že Švédsko hájí zájmy všech protestantů a očekával od něj pomoc pro české vyhnance. Jednal s kancléřem Axelem Oxenstjernou a podle jeho podmínek se věnoval úpravě tamějších učebnic; přimlouval se za české emigranty i u královny Kristiny.
Aby mohl mít bližší kontakty se Švédskem, přestěhoval se v listopadu 1642 do Elblągu poblíž Gdaňska, které bylo tehdy pod švédskou správou. V letech 1644 -1647 pracoval na svém nejzávažnějším teoretickém spise filologickém Linguarum metodas novissima (Nejdokonalejší metoda jazyků). Tam také zahájil práce nad svými plány a myšlenkami o vševědě a všenápravě. Zamýšlel dát dílu název De rerum humanarum emendatione consulatio catholica (Všeobecná porada o nápravě věcí lidských).
Revolta parlamentu a armády vedená odporem k absolutismu a náboženskými motivy monarchii trvale neodstranila, ale položila základy moderní Anglie. Po popravě krále Karla I. roku 1649 se Anglie stává republikou do roku 1653 a poté v období let 1659 až 1660. Období let 1653 až 1659 je nazýváno protektorátem a země byla řízena přímo Oliverem Cromwellem a po jeho smrti jeho synem Richardem jako lordy protektory.
Po zvolení prvním biskupem české větve jednoty bratrské se znovu vrátil do Lešna.
Zde prožil těžké období - v srpnu mu zemřela manželka, velkým zklamáním se pro něho stal konec třicetileté války podepsáním vestfálského míru (24. října 1648). Byly tak zmařeny naděje exulantů na návrat do vlasti.
Vestfálský mír uzavřený 24. října 1648 byl soubor smluv ukončující třicetiletou válku.
Smlouvy byly uzavřeny Svatou říší římskou, Španělskem, Francií a zástupci Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem. Vestfálským mírem byla výrazně omezena moc císaře nad celou říší. Vládcové jednotlivých částí Svaté říše získali mj. právo vládnout na svém území a mají právo na vlastní náboženství. Došlo také k významným změnám ve sférách vlivu mezi jednotlivými velmocemi.
V Toruni uzavřel třetí sňatek s Janou Gajusovou, dcerou exulanta a překladatele Jana Gajuse.
Ještě v Lešně na začátku roku napsal Komenský pastýřský list, známý jako Kšaft umírající matky jednoty bratrské.
V tomto spise alegorickou formou závěti jeho církev promlouvá jako umírající matka, která se loučí s pozůstalými. Znám je především závěr, v němž se projevuje víra v lepší osudy českého a moravského národa: Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!
Lordi Abingdon a Ossiro přivezli z Holandska do Anglie první čaj.
Současně se Školou na jevišti (v letech 1650 - 1654) vzniká v Sárospataku Orbis sensualium pictus jako praktická aplikace didaktických zásad autora.
Orbis sensualium pictus představuje nejdůslednější aplikaci didaktických názorů Komenského na jazykové vyučování. Zároveň je odrazem autorových filozofických názorů. Jeho originálnost tkví v propojení každé kapitoly s příslušným obrázkem pomocí číselných odkazů. Vydán byl poprvé v Norimberku roku 1659 v dvojjazyčné latinsko-německé verzi. Brzy následovala četná další vydání, např. v Londýně roku 1659, dále v Polsku a jinde. V roce 1685 vyšel v Levoči jako čtyřjazyčná verze latinsko-německo-maďarsko-česká. V Čechách je tento spis znám až v době národního obrození díky vydání nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila (1883 v Hradci Králové, později v Praze).
Soupis poddaných podle víry z roku 1651 je prvním pokusem státní moci sepsat veškeré obyvatelstvo v Čechách. Obsahuje seznamy svobodných a poddaných obyvatel ve městech a vesnicích, v některých případech i vrchnosti.
Jednak péče o roztroušené členy jednoty, jednak pozvání knížete Zikmunda Rákócziho a jeho matky, aby přispěl ke zlepšení uherského školství, vedla Komenského do Uher.
Pobýval na panství v Sárospataku (Blatném potoce), kde byla kalvínská škola. Pro bezprostřední školskou potřebu vytvořil dramatický soubor osmi jevištních her, který pod názvem Schola ludus ( Škola na jevišti) obsahuje látku učebnice Janua linguarum reserata. Práce v Sárospataku byla obtížná, provázel ji nezájem žáků nezvyklých soustavné práci i nepochopení kalvinských konzervativců. Zejména však úmrtí manželů Zikmunda Rákocziho a Jindřišky Falcké způsobilo, že se Komenský rozhodl roku 1654 pro další návrat do Lešna.
V Lešně se Komenský věnoval pracím filosofickým o pansofii a všenápravě. Rovněž připravoval pro tisk slovník s pracovním názvem Linguae Bohemicae thesaurus (Poklad jazyka českého). Dne 29. dubna 1656 bylo Lešno přepadeno a vypáleno polským vojskem. Spálen byl dům, bohatá knihovna Komenského i jeho spisy.
Pyrenejským mírem byla uzavřena válka mezi Francií a Španělskem probíhající v letech 1635 - 1659, která byla původně součástí širšího konfliktu, třicetileté války . Byl podepsán na Bažantím ostrově, říčním ostrově rozkládajícím se na hraničním toku, řece Bidasoa. Králové Ludvík XIV. a Filip IV. byli zastoupení svými prvními ministry, kardinálem Mazarinem a Donem Luisem de Haro.
V Holandsku se Komenský věnoval soubornému vydání svých didaktických prací v latině. V roce 1658 vydal spis Opera didactica omnia (Sebrané spisy vychovatelské ). Také spis Didactica magna (Velká didaktika) je dnes vysoce ceněn.
Z hlediska uměleckého a literárního má mimořádný význam Kancionál z roku 1659. Představuje dovršení dvousetletého vývoje bratrské duchovní písně. Komenský přejal starší písně, některé německé nebo polské přeložil, jeho vlastní tvorba ukazuje nový básnický směr, umělecké nazírání a vyjadřování barokního období. V Amstrodamu díky podpoře městské rady vydal roce 1658 (datováno 1657) Opera didactica omnia (Sebrané spisy vychovatelské). Je to obsáhlé čtyřdílné shrnutí dosavadních prací od roku 1627, tj. Didaktika, latinský překlad Informatoria školy mateřské, Janua, Vestibulum. V posledním díle jsou rozpravy a zamyšlení vzniklé v posledním amsterodamském období. Výrazně se v nich uplatňují vševědné myšlenky a plány.
V roce 1649 přišla Stuartovská dynastie o trůn v důsledku revoluce a král Karel I. Stuart byl popraven. V osobě jeho syna, Karla II., se v roce 1660 rod vrací na anglický trůn. Bratr Karla II., král Jakub II., je roku 1688 vyhnán ze země pro svůj příklon ke katolictví a je doživotně zbaven trůnu. Tzv. "slavná revoluce" vyústila ve vládu Viléma Oranžského a jeho manželky Marie. Po Vilémově smrti se na trůn vrací Stuartovci v osobě královny Anny, která umírá roku 1714. Britský trůn pak obsadila hannoverská dynastie
V Amsterodamu vychází Komenského spis Přemysslowánj O Dvchownj Radosti wěrných a prawých Křesťanů.
Mezi poslední práce, které se podařilo Komenskému vydat tiskem roku 1668, patří ještě dílo Via lucis.
Toto dílo vzniklo již za pobytu v Anglii. Spis Via lucis (Cesta světla) je dílem vševědným. Uvažoval o síle vědy (vševědy) a jejím vlivu na lidskou společnost, o možnosti všenápravy lidstva.
Až do posledních měsíců života pracoval na svých spisech, staral se o potřeby církve, jako filosof výchovy uplatňoval myšlenky o všenápravě světa.
I když nestačil své všechny náročné plány uskutečnit, jeho dílo má základní přínos pro českou i světovou kulturu. Jan Amos Komenský je pohřben v holandském Naardenu.
Nizozemský židovský filosof Benedictus (Baruch) Spinoza (1632 – 1677), významný představitel novověké metafyziky. V roce 1677 byl péčí jeho přátel publikován mimo jiné jeho spis Etika, který pojednává o všeobecné kauzalitě dějů a vyjadřuje tezi, že osobní svoboda je iluze.
Spinoza mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jeden z nejdůslednějších racionalistů a jeden z prvních kritických čtenářů Bible.